kloud(n)ovina #6 | psáno pro časopis 53×11 | puvodni verze v PDF zde

Pokrok nezastavíš

Tour de France se řadí mezi největší fenomény moderní sportovní éry. Není proto divu, že speciálně na ní se každoročně vyvíjejí pečlivě utajované technologické inovace. Někdy jde čistě o marketing v zájmu sponzora, jindy však týmy vyrukují s vychytávkou, která by jejich závodníkům měla pomoci k lepším výsledkům. Jak to už u průlomových novinek bývá, málokdy se obejdou bez kontroverze.

Veškeré inovace v cyklistice podléhají velmi přísným regulačním kritériím, a proto je zapotřebí umět obratně tančit v šedé zóně těchto pravidel, což je poměrně složitá právnická disciplína. Není tedy překvapení, že s technologickými zlepšováky přijdou většinou týmy, které mohou do vývoje cyklistického „hardwaru“ investovat. Jaké inovativní „zbraně“ můžeme na Tour očekávat letos, netuším. Zato ale vím, co tam v akci neuvidíme. Speed gel.

Speed gel vytasil belgický tým Lotto-Soudal při časovce družstev na nedávném Critériu du Dauphiné. Hned pár dní po prvním použití UCI zareagovala a krém zakázala, nářkům týmových lodivodů Lotta navzdory.

O co vlastně jde? O krém na nohy, který chvíli po namazání vytváří drobné bulky, které zlepšují aerodynamiku jezdce. Zažitá poučka, že vzduch nejlépe obtéká hladký povrch, není od určité rychlosti na specifických místech pravdivá. A čím vyšší rychlost, tím je efekt speciálních nerovností vyšší. Jako ukázkové příklady si stačí vybavit vmáčklé díry na golfovém míčku nebo chlupatý tenisák.

Zvláštní se belgickému týmu zdála nejen rychlost, s jakou UCI jednala (zejména v porovnání s táhnoucí se salbutamolovou kauzou kolem Chrise Frooma), zejména však podobnost gelu k designu časovkářských kombinéz týmu Sky. Ten v minulém roce začal vozit kombinézy s Vortexovou výstelkou (jedná se o drobné vystupující částečky, v podstatě pravý opak povrchu golfového míčku) v místech, kde je to při časovkářském zalehnutí aerodynamicky efektivní (v oblasti ramen a na vnější části předloktí). Vlna kritiky od ostatních týmů po loňském prologu, kde měl Sky hned čtyři závodníky v elitní desítce, byla zbytečná. Britský tým totiž brilantně zvládá navigaci ve skrytých uličkách pravidel UCI. Zmiňované výstelky nejsou přidány navíc, jsou zabudované přímo do tkaniny jako její nedílná součást, a proto jsou, na rozdíl od speed gelu, v souladu s pravidly.

Letos v itineráři Staré dámy číhá časovka jednotlivců i družstev, tím pádem je pravděpodobnost nasazení podobných, dosud nepoužitých inovací, větší než jindy, neb právě v jízdě proti chronometru je každý ušetřený zlomek sekundy nebývale cenný.

Tak jako světová plavecká organizace zakazuje celotělové plavky, UCI také musí určitým způsobem regulovat závodní oblečení. Nic nesmí být z kompresního materiálu. Kvůli vynalézavosti cyklistických inženýrů však musí být přesně stanoven i takový detail, jako je výška ponožek! Pravidla nařizují, že ponožky (či návleky na tretry) nesmějí přesahovat polovinu vzdálenosti mezi kotníkem a kolenem. Právě toto pravidlo bylo v nedávné době hodně skloňované, jelikož Tom Dumoulin měl na Giru návleky, které možná o nějaký ten milimetřík přečuhovaly.

Na časovky je regulovaný i maximální sklon sedla. Úhel vodorovné osy s přímkou vedoucí z nejpřednější části sedla do jeho nejzadnější části nesmí být větší než 9 stupňů. Bylo-li by sedlo výrazně z kopce, závodník by mohl získat biomechanickou výhodu tím, že by se v podstatě zapíral při šlapání směrem dolů. Pro lepší pochopení si představte posilovací cvik leg press. Na sedačce bez opěrky zad by byl výrazně těžší, než normálně je. Podpora zad při leg pressu pomáhá v principu stejným způsobem, jako by mohlo pomáhat hodně sklopené sedlo.

Jestliže vám sedlo z kopce připomnělo specifický posed bikera Jaroslava Kulhavého, můžete být v klidu. Zmíněné omezení se horských kol netýká.

(Zne)užívání skulinek v pravidlech je často hlasitě kritizováno, ale čistě z racionálního hlediska je přesně tím, co bych od profesionálních týmů očekával. Co není zakázáno, je přeci povoleno a využití všech možných dovolených prostředků v rámci fair-play soutěžení mi přijde absolutně v pořádku. Kdyby týmy či samotní výrobci kol a doplňků přestali vyvíjet věci na samé hranici pravidel, cyklistický pokrok by se výrazně zpomalil, možná dokonce zastavil.

Nejlepší přístup k inovacím je koneckonců jejich rychlá adaptace. Movistar si na kombinézy týmu Sky nestěžoval a záhy přišel s podobným provedením. Španělský tým ale zdaleka tolik vzrušení nevyvolal, neb jeho výsledky nebyly tak oslnivé.

Technické aspekty kol, doplňků a závodního oblečení ovlivňují výsledky, a tak musejí být striktně regulovány pravidly, která mají zajišťovat pozvolný a hlavně bezpečný nástup nových technologií a přitom umožňovat co možná největší férovost závodění. Že občas někdo přijde s věcí, kterou pravidla výslovně nezakazují, a vytvoří si tím dočasně drobnou výhodu před konkurencí, je nevyhnutelné. Mně to nevadí, naopak tomu tleskám. V dlouhodobém horizontu z toho totiž profitují úplně všichni a co si budeme povídat, všechny zmíněné technologické výhody jsou velmi malé a o vítězi stejně nakonec rozhodují především závodníkovy nohy a hlava.

Psáno pro cyklistický časopis 53×11, číslo 6/2018, vydáno 30.06.2018